Hipoterapie ve fyzioterapii
a ergoterapii

HTFE

Působí na klienta prostřednictvím pohybových impulzů, vznikajících při koňské chůzi.

METODA PODROBNĚ

Jak působí Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii 

HTFE působí na klienta prostřednictvím pohybových impulzů, vznikajících při koňské chůzi. Přenosem těchto impulzů na klienta, který na koni sedí či zaujímá jinou, jeho možnostem odpovídající polohu, dochází k oslovení centrálního nervového systému – mozku a míchy. Ten musí zpracovat informace o dynamických změnách polohy těla a jeho segmentů v prostoru, které nastávají při kontaktu s pohybujícím se koňským hřbetem, a následně vyslat adekvátní rozkazy k tomu, aby organismus reagoval správně a v rámci rovnovážných reakcí.

Pohyb koňského hřbetu v kroku je velmi podobný pohybu lidské pánve při chůzi.

Při HTFE tedy centrální nervový systém koordinačně a pohybově znevýhodněného člověka zpracovává a vysílá vjemy a příkazy, které by za normálních okolností (při plném zdraví) používal při lidské chůzi. Jeho znevýhodnění a poruchy v oblasti nervového systému mu však toto neumožňují.

Prostřednictvím HTFE je možno docílit pokroků právě v rehabilitaci pohybu u dětí i dospělých s poruchou koordinace, rovnováhy a vývoje vzpřimování.

HTFE může také působit preventivně tam, kde z důvodu onemocnění dochází k degeneraci či přerušení nervových drah, řídících pohyb. Čím déle budeme mít možnost organismu připomínat jeho správnou funkci, tím více oddálíme negativní vliv degenerativních onemocnění či následků úrazu na hybnost člověka.

Zároveň připravujeme harmonizací svalového napětí, aktivní prací svalových řetězců ve správném řazení a aktivací řídících mechanizmů vhodné podmínky pro aplikaci klasických fyzioterapeutických metod, kterými musí být vždy kvalitní HTFE doplněna.

Nesmírná výhoda metody spočívá v cyklickém opakování pohybového vzorce a v realizaci celé stimulace v prostoru.

Jiný podobný prostředek, který by umožňoval klientovi po dobu terapie stimulaci zdravého pohybu na bázi bipedální lokomoce (tj. chůze), jsme zatím v rehabilitaci k dispozici nedostali.

Přičteme-li navíc kladné působení přírodního prostředí a pozitivní ladění psychiky klienta při terapii s koněm, máme k dispozici metodu, která nám umožňuje dosáhnout velmi kvalitního léčebného efektu za téměř vždy nadšené spolupráce klienta.

Indikace

  • Vhodné již od věku 2 měsíců.
  • Horní věková hranice není určena.
  • Časté jsou z oblastí neurologie a ortopedie.

Kontraindikace

  • Nepřekonatelný strach z koně.
  • Alergie na koňskou srst a prostředí.
  • Akutní zdravotní stavy a otevřené rány.
  • Indikace a kontraindikace pro HTFE jsou vždy závislé na zdravotním stavu klienta.
  • Nutné je individuální posuzování klienta v rámci vstupního vyšetření fyzioterapeutem nebo ergoterapeutem.

Bezpečnostní podmínky

  • Dobře připravený kůň se složenou Specializační zkouškou pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace.
  • Tým zkušených odborníků.
  • Kvalitní a bezpečné vybavení střediska.
  • Používat certifikovanou bezpečnostní jezdeckou helmu, pokud není indikováno jinak.
  • Očkování proti tetanu, pokud to stav klienta umožňuje.

Tým pro HTFE

Fyzioterapeut nebo ergoterapeut se specializačním kurzem Hiporehabilitace, Hipoterapie nebo Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii

  • provádí a vede vlastní lekce HTFE
  • vybírá koně pro klienta
  • určuje polohu na koni a tempo kráčejícího koně
  • určuje délku terapie i celé intervence
  • je přítomen při každé terapeutické jednotce

Lékař indikuje a doporučuje hipoterapii.

Asistent je proškolená osoba, která pomáhá terapeutovi s naplněním cíle terapeutické jednotky.

Cvičitel koní pro hiporehabilitaci připravuje koně pro hiporehabilitační účely.

Vodič koně je proškolená osoba starší 18ti let, vede koně během jednotky hipoterapie.

Hiporehabilitační kůň je speciálně vybraný a vycvičený kůň pro hiporehabilitační účely se složenou Specializační zkouškou pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace.

 

Jak vypadá terapeutická jednotka?

  • Příjem klienta na HTFE je pouze na základě písemného souhlasu lékaře a vstupního vyšetření fyzio/ergoterapeutem.
  • Kůň je přidělen pro každého klienta individuálně, dle pohybu koňského hřbetu, šířky hřbetu a výšky koně, aby odpovídal požadavkům terapeuta pro dosažení rehabilitačního cíle.
  • HTFE probíhá na neosedlaném koni, který má pouze deku, případně madla, v závislosti na schopnostech klienta a na rehabilitačním cíli.
  • Terapeut určuje polohu na koni na základě kineziologického rozboru fyzických schopností klienta a v souladu s terapeutickými cíli. Může využívat různé polohovací pomůcky – balóny, válce, polštáře, opěrky, atd.
  • V případě zvolení polohy tzv. asistovaný sed, na koně za klienta sedá vždy a pouze jezdecky zdatný terapeut.
  • Terapeutická jednotka hipoterapie má individuální délku dle potřeby klienta (obvykle trvá 10-20 minut), v některých střediscích je součástí jednotky i kontakt s koněm.
  • Minimální frekvence ambulantní péče jsou 1 – 2 terapeutické jednotky týdně, záleží na zdravotním stavu klienta a terapeutickém cíli. Důležitá je pravidelnost a nezávislost na počasí.
  • Intenzivní aplikace HTFE probíhá denně po dobu nejméně tří dnů, kdy terapeutická jednotka proběhne 1-2x denně. Může probíhat ambulantní formou či formou pobytů s komplexní péčí.
  • Celková doba ambulantní aplikace HTFE by měla být minimálně 3 měsíce. U některých diagnóz (např. dětské mozkové obrny) se hipoterapie může aplikovat dlouhodobě, i několik let.
  • V areálu je nástupní rampa.
  • Kůň je veden zkušenou dospělou osobou, ideálně tou, která koně trénuje, aby ho uměla „přečíst“ a vyhnula se tak nebezpečným situacím.
  • Průběh terapie: přivítání, nasednutí, vlastní terapie – pouze krok – rychlost, směr a terén volí terapeut. Konec terapie: relaxace, sesednutí, kontakt s koněm, rozloučení.

Polohy na koni

Terapeut určuje polohu na základě kineziologického rozboru fyzických schopností klienta a v souladu s terapeutickými cíli. Terapeut pro polohování klienta může použít různé pomůcky – polštáře, balóny, opěrky, atd

Nejčastěji aplikované polohy na koni při HTFE:

  • Poloha primárního vzpřímení - vleže na břiše proti směru jízdy s oporou o předloktí.
  • Opačný sed – poloha vsedě proti směru jízdy s oporou o dlaně.
  • Samostatný sed – sed po směru jízdy s držením madel, overballu, s oporou o polštář, nebo bez opory.
  • Asistovaný sed – terapeut sedí na koni za klientem.