Stáhněte si Metodiku pro kategorizaci středisek - https://hiporehabilitace-cr.com/wp-content/uploads/2016/08/2015_03_Metodika_kategorizace_stredisek_CHS.pdf. Zde najdete informace o podmínkách - požadavky na vzdělání a složení týmu, zkoušky koní. Pokud splňujete podmínky a máte zájem o člentsví, zašleme Vám Metodiku udělení statusu SDH.

Vybrat si obor hiporehabilitace, kterým se chcete zabývat; jakou máte skladbu potenciální klientely; vzdělání týmu; zajistit financování; absolvovat praxe v Střediscích praktické výuky.

Je důležité vědět, co vlastně chcete dělat, hiporehabilitace má široké spektrum - zda se vzděláte v daném oboru sami, nebo zkusíte najít personál - můžete vytvořit pracovní nabídku, kterou přepošleme na našim členům a dáme na FB.

Po absolvování studia (nebo v posledním ročníku) se můžete přihlásit do kurzu Hipoterapie - více viz naše webové stránky: http://kurzy-hiporehabilitace.com/kurzy/, čímž získáte požadované vzdělání v oboru. Pro koně lze v rámci ČHS složit specializační zkoušku. http://kone-hiporehabilitace.com/specializacni-zkousky/ A středisko můžete jednoduše zaregistrovat pomocí přihlášky https://hiporehabilitace-cr.com/o-nas/clenstvi/clenstvi-organizace/ Ze začátku se můžete přihlásit jako Přidružené středisko a po splnění kvalifikačních požadavků zažádat o změnu kategorie.

K 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (NOZ), který transformuje občanská sdružení na spolky. http://www.juristi.cz/jak-zalozit-spolek/ 1. Právní předpisy • zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 214 až 268); • zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (§ 11 až 24). 2. Založení spolku Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov. Zakladateli musejí být minimálně 3 osoby vedené společným zájmem, k jehož naplňování je spolek založen jako samosprávný a dobrovolný svazek členů. Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování je spolek založen. Podnikání nebo jiná výdělečná činnost hlavní činností spolku být nemůže. Vedle hlavní činnosti může ovšem spolek vyvíjet též vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, je-li její účel v podpoře hlavní činnosti nebo v hospodárném využití spolkového majetku. Zisk z činnosti spolku lze použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. Spolek je možné založit také usnesením na ustavující schůzi postupem podle § 222 až § 225 občanského zákoníku. 3. Stanovy spolku Stanovy musejí obsahovat alespoň: • název spolku, který musí obsahovat slova „spolek“, „zapsaný spolek“, nebo zkratku „z.s.“ a musí odlišovat spolek od jiné osoby, přičemž název nesmí být klamavý; • sídlo spolku (ve stanovách postačí uvést pouze název obce, kde je sídlo spolku); • účel spolku; • určení statutárního orgánu a určení, kdo je jeho prvním členem; • práva a povinnosti členů spolku, popř. určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat. 4. Sídlo spolku Zakladatelé, kteří podávají návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku, při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo spolku. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovité věci, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitou věcí jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Takové prohlášení však nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. Skutečnosti, které jsou zjistitelné z katastru nemovitostí, není třeba dokládat. 5. Souhlas se zápisem do spolkového rejstříku Zakladatelé, kteří podávají návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku, současně s návrhem na zápis doloží souhlas osob, které se do spolkového rejstříku jako členové spolkových orgánů zapisují, ledaže takovýto souhlas plyne z jiných k návrhu na zápis dokládaných listin. Společně se souhlasem se připojuje také čestné prohlášení těchto osob o způsobilosti být členy spolkových orgánů. Není-li souhlas těchto osob udělen prohlášením osvědčeným v notářském zápise, musí být jejich podpis na listině o udělení souhlasu úředně ověřen. 6. Zápis do spolkového rejstříku Spolek vzniká dnem zápisu do spolkového rejstříku. Návrh na zápis podávají zakladatelé, popř. osoba určená ustavující schůzí, pokud spolek vznikl usnesením na této schůzi. Návrh na zápis musí být podán bez zbytečného odkladu po vzniku spolku. Návrh na zápis do spolkového rejstříku se podává příslušnému rejstříkovému soudu prostřednictvím tzv. inteligentního formuláře. Rejstříkovými soudy jsou krajské soudy a Městský soud v Praze. Místní příslušnost je určena podle sídla spolku. Podání do veřejného rejsříku - https://or.justice.cz/ias/ui/podani Inteligentní formulář Návrh na zápis se zasílá na rejstříkový soud elektronicky opatřený uznávaným elektronickým podpisem, datovou schránkou nebo v listinné podobě s úředně ověřeným podpisem. Za zápis spolku do spolkového rejstříku se momentálně nehradí žádný soudní poplatek. K návrhu na zápis je třeba přiložit: • stanovy s podpisy zakladatelů, • listina osvědčující právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo spolku, jde-li o prohlášení vlastníka nemovitosti, nesmí být starší 3 měsíců a podpis na něm musí být úředně ověřen, • čestné prohlášení člena statutárního orgánu o způsobilosti být členem statutárního orgánu podle občanského zákoníku a • prohlášení, z něhož plyne souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do spolkového rejstříku s úředně ověřeným podpisem. Návrh na zápis se podává v českém jazyce. Stanovy spolku se vyhotovují a ukládají do sbírky listin spolkového rejstříku v českém jazyce. Ve sbírce listin lze uložit i překlad takové listiny do cizího jazyka. Listiny, jimiž se dokládají zapisované skutečnosti a které se neukládají do sbírky listin, se předkládají v originálním znění a současně v překladu do českého jazyka, ledaže rejstříkový soud sdělí zapsané osobě, že překlad nevyžaduje. Je-li vyžadován překlad a jedná-li se o překlad z jazyka, který není úředním jazykem členského státu Evropské unie, musí být úředně ověřen.

• Spolek se zakládá shodou zakladatelů na obsahu stanov. Ve stanovách musí být uveden název spolku a jeho sídlo, účel spolku, práva a povinnosti členů vůči spolku, popřípadě určení způsobu, jak jim budou práva a povinnosti vznikat a určení statutárního orgánu. Další údaje jsou zcela na vůli zakladatelů. Mohou si ve stanovách určit podmínky členství, další orgány (např. kontrolní orgán) či podmínky pro vyloučení člena ze spolku. • Nutnou podmínkou je doložení také souhlasu vlastníka s umístěním sídla spolku, jehož podpis musí být úředně ověřen (postačí i na poště). Sídlo spolku nemusí být shodné s místem, kde je činnost spolku vykonávána. Sídlo spolku může být i v bytě. Vlastník dokonce nemusí být ani členem spolku. • Souhlas člena spolku s tím, že bude jako statutární orgán zapsán do spolkového rejstříku spolu čestným prohlášením o jeho svéprávnosti a také o tom, že není v úpadku, musí být opatřen úředně ověřeným podpisem. • Dále je nutné doložit zápis z ustavující schůze, kde přítomní uvedou, že se shodli na tom, kdo bude jejím předsedou a statutárním orgánem spolku. Zápis ani podpisy přítomných osob nemusí být úředně ověřeny. Místo zápisu z ustavující schůze je možné doložit zápis o shodě zakladatelů na obsahu stanov. • Na podatelnu je nutné také doložit vytištěný elektronický formulář (https://or.justice.cz/ias/ui/podani), který musí být navrhovatelem podepsán. Podpis na poslední stránce formuláře musí být úředně ověřen. Formulář se vyplňuje přímo na internetových stránkách, kde ke každému doplňovanému bodu naleznete nápovědu.

Přijetím prvního (byť jediného) zaměstnance do pracovněprávního vztahu se fyzická nebo právnická osoba stává zaměstnavatelem. Již s tímto okamžikem jsou pro zaměstnavatele spojeny první povinnosti vůči státním orgánům. Přijmout zaměstnance – to není jen o Vašich finančních možnostech. Nestačí jen přemýšlet, kolik mohu pracovníkovi dát peněz, ale i kde je seženu, zda se jedná o dlouhodobý projekt nebo krátkodobou činnost. Často nevíte, zda dostanete dotaci i na další období. Rozhodnutí mít zaměstnance s sebou nese řadu povinností, a to nejen těch, které vyplývají přímo ze zákoníku práce, ale i vůči některým institucím. Zastáváme názor, že každou speciální práci by měl vykonávat odborník znalý dané problematiky. Pokud si nejste jisti, jak postupovat, doporučujeme Vám spojit se se zkušenou účetní firmou, kde Vám poradí a pomohou při realizaci zaměstnávání lidí, orientují se ve stále se měnící legislativě a vy nemusíte ztrácet čas a energii studiem pracovněprávních vztahů, ekonomie a účetnictví.. Jak vybrat tu možnost, která je nejvýhodnější pro Vaši organizaci? Z široké nabídky informací na webu jsme vybrali odpovědi na nejčastější otázky. Individuální řešení však vždy závisí na zkušenosti např. Vaší účetní firmy. http://firmy.finance.cz/zamestnanci/ Základním právním předpisem, který upravuje typy pracovních poměrů, je zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů - Zákoník práce. http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/cast2h2.aspx

Pracovní poměr se zakládá ve většině případů pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a vždy se uzavírá písemně, minimálně ve dvou vyhotoveních. Pracovní smlouva může být uzavřena i ústně. Pokud není smlouva uzavřena písemně, neznamená to nutně, že je neplatná. I ústní pracovní smlouva je tedy platná, ale zaměstnanec se může v případě soudního sporu dostat do obtížné důkazní situace, aby prokázal, jaké podmínky byly v pracovní smlouvě sjednány. http://www.jobs.cz/poradna/rady/moznosti-uplatneni/pracovni-smlouvy-a-druhy-uvazku/ PRACOVNÍ SMLOUVY A DOHODY 1. Pracovní smlouva na dobu určitou a neurčitou V každé pracovní smlouvě musí být uvedeny 3 základní náležitosti: • druh práce • místo výkonu práce • den nástupu do zaměstnání. Jinak je neplatná. Výši výdělku je možné sjednat buď přímo ve smlouvě, a nebo zvlášť ve mzdovém výměru. V pracovních smlouvách na dobu určitou i neurčitou se obvykle sjednává i délka dovolené nebo zkušební doba. Pracovní smlouvu na dobu určitou je možné uzavřít nejdéle na 3 roky. Zaměstnavatel ji poté může maximálně dvakrát prodloužit. Na dobu určitou tedy můžete být u jedné firmy zaměstnáni nejdéle 9 let (bude se jednat o 3 x 3 roky). Pracovní smlouva na dobu neurčitou je pro uchazeče nejvýhodnější. Standardně se v ní sjednává dvouměsíční výpovědní lhůta, kterou může případně využít jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel.. Minimální měsíční mzda je stanovena od 1. ledna 2017 na 11 000 Kč. Minimální hodinová mzda na 66 Kč. Minimální mzda se VZTAHUJE i na dohody (DPP a DPČ). 2. Dohoda o provedení práce (DPP) • Rozsah práce nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. • Pokud měsíční odměna nepřesáhne 10.000 Kč měsíčně, zaměstnanec z výdělku odvádí pouze daň, ale zdravotní a sociální pojištění se mu nestrhává. • Kdo pracuje na DPP, nemá obvykle nárok na dovolenou. • V případě pracovní neschopnosti se na něj nevztahují podobná pravidla jako na ostatní zaměstnance 3. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) • Sjednaný rozsah práce nesmí překročit 20 hodin týdně, což odpovídá polovičnímu úvazku. • Zdravotní a sociální pojištění se platí už při výdělku nad 2.500 Kč měsíčně.

1. Poloviční úvazek • Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodnou na kratší pracovní době s tím, že mzda bude vzhledem k tomuto rozvržení nižší. • kratší pracovní dobu žádají nejčastěji lidé pečující o malé dítě, těhotné zaměstnankyně nebo ti, kteří se starají o nemocného blízkého. Pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen takové žádosti vyhovět. Snížený úvazek je možné využít i v případě, kdy nemáte pro zaměstnance práci na celých 40 hodin v týdnu. • Zaměstnanec pracuje například 4 hodiny denně 5 dní v týdnu. • Pracovní podmínky jsou stejné, jako u plného úvazku: zaměstnanec má nárok na poměrnou část dovolené a firemních benefitů, v případě pracovní neschopnosti se na něj vztahují podobná pravidla jako na ostatní zaměstnance. 2. Pružná pracovní doba • Zaměstnanec si sám určuje začátek a konec pracovní doby podle časových úseků, které určí zaměstnavatel. • Příklad: Firma stanoví, že zaměstnanci mají být na pracovišti každý den od 10 do 15 hodin. Odkud a jak si odpracují zbytek, je na nich. • Pružnou pracovní dobu lze použít u částečných i plných pracovních úvazků. 3. Sdílené pracovní místo • Dva či více zaměstnanců sdílejí jedno pracovní místo. Příklad - najme dva zaměstnance na poloviční úvazek, kteří se poté na místě střídají například po dvou dnech práce. • Záleží na dohodě, kolik hodin který zaměstnanec odpracuje. 4. Práce z domova (homeoffice) • Zákoník práce umožňuje vykonávat práci mimo prostory zaměstnavatele, tedy například z domova. • Záleží na dohodě, jestli zaměstnanec bude pracovat z domova všechny pracovní dny v měsíci nebo jen některé. Vždy to vychází z konkrétní povahy práce. • Při práci z domova musí zaměstnanec dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako by byl normálně na pracovišti. 5. Konto pracovní doby • Zaměstnanec nepracuje klasicky od pondělí do pátku. Jeho obvyklými pracovními dny jsou pondělí až neděle s tím, že jeho nepřetržitý odpočinek v týdnu (víkend) může připadnout na jiné dny, než je sobota a neděle. • Zaměstnanec pracuje podle harmonogramu směn, který zaměstnavatel vypracuje na celé vyrovnávací období (maximálně na 52 týdnů). S harmonogramem musí být zaměstnanci seznámeni nejdéle dva týdny před jeho začátkem. • Jak to funguje v praxi? Zaměstnanec pracuje jeden týden méně a druhý více (tzv. krátký a dlouhý týden). Konto pracovní doby se využívá například v restauracích, obchodech, kadeřnictvích apod.

Málokterý zaměstnanec je seznámen s povinností řádných odvodů zaměstnavatele, co všechno je zaměstnavatel povinen příslušným orgánům oznamovat. Přijetím prvního (byť jediného) zaměstnance do pracovněprávního vztahu se fyzická nebo právnická osoba stává zaměstnavatelem. Již s tímto okamžikem jsou pro zaměstnavatele spojeny první povinnosti vůči státním orgánům. Mezi nejdůležitější orgány, se kterými jako zaměstnavatel budete muset bezesporu spolupracovat, patří zejména okresní správa sociálního zabezpečení („OSSZ“) a zdravotní pojišťovny. http://www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/novy-zakon-o-nemocenskem-pojisteni/prehled-povinnosti-zamestnavatele.htm Oznamovací povinnost vůči OSSZ Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat osoby v pracovněprávním vztahu, který jim založí účast na nemocenském pojištění, je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů. To znamená, že povinnost k přihlášení zaměstnavateli vznikne, přijme-li zaměstnance do pracovního poměru nebo na základě dohody o provedení práce („DPP“) se započitatelným příjmem vyšším než 10.000 Kč nebo dohody o pracovní činnosti („DPČ“), je-li započitatelný příjem vyšší než 2.500 Kč. Pokud ale zaměstnavatel přijme zaměstnance na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP či DPČ) nezakládajících účast na nemocenském pojištění a podmínky ke vzniku nemocenského pojištění se naplní až v průběhu tohoto vztahu, je zaměstnavatel povinen se do registru zaměstnavatelů přihlásit následně. Oznamovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně Zaměstnavatel je dle zákona o veřejném zdravotním pojištění (zákon č. 48/1997 Sb.) plátcem části pojistného za své zaměstnance. Proto zaměstnavateli vznikají i určité povinnosti vůči zdravotním pojišťovnám. Zaměstnanci jakožto pojištěnci vzniká povinnost k platbě zdravotního pojištění okamžikem nástupu do zaměstnání. Rovněž povinnost zaměstnavatele k úhradě pojistného za své zaměstnance je odvislá od trvání pracovněprávního vztahu zaměstnance. To znamená, že vzniká nástupem zaměstnance do zaměstnání a zaniká dnem jeho skončení. Přičemž za nástup do zaměstnání je u pracovního poměru považován den, který zaměstnanec nastoupil do práce, a u pracovníků činných na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP či DPČ) den, kdy pracovník po uzavření předmětné dohody začal vykonávat sjednanou práci.

Za každou korunu, kterou vyplatíte jako hrubou mzdu, musíte jednak provést z hrubé mzdy srážku na výše uvedené odvody zdravotního a sociálního pojištění, vypočítat a odvést státu daně, ale zároveň z vlastních finančních prostředků zaplatit státu další platby související se mzdou zaměstnance. Zaměstnanec zaplatí ze své mzdy zdravotní pojištění, sociální pojištění, daň z příjmu a zaměstnavatel ze svých dalších finančních prostředků k tomu doplatí další část zdravotního a sociálního pojištění. Tuto skutečnost ale na vyúčtování výplaty (výplatní pásce) zaměstnanec neuvidí. Zaměstnavatel ze svých vlastních finančních prostředků je povinen odvést za zaměstnance všeobecné zdravotní pojištění. Sazba zdravotního pojištění zaměstnavatele je 9 %, zaměstnanec hradí 4,5 %, celkem 13,5 % z hrubé mzdy. Pojištění se odvádí měsíčně. Zaměstnavatel ze svých vlastních finančních prostředků je povinen odvést státu na sociální pojištění a státní politiku zaměstnanosti částku ve výši 26% z hrubé mzdy, sazba sociálního pojištění zaměstnance je 6,5 %. Pojištění se odvádí měsíčně. Zaměstnavatel je povinen vypočíst zálohu na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a tuto daň za zaměstnance odvést. Daň z příjmu činí 15%. Daňové odpočty a slevy Za většinu zaměstnanců plní veškeré daňové záležitosti zaměstnavatel. Někteří zaměstnanci si však musí sami podat daňové přiznání a případně i přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a OSSZ. http://www.mesec.cz/kalkulacky/danova-kalkulacka/ Slevy na dani vám umožňují snížit samotnou vypočtenou výši daně. Můžete využít až 9 druhů slev na dani - http://www.mesec.cz/danovy-portal/dan-z-prijmu/slevy-na-dani/ Zde se opravdu vyplatí spolupracovat se zkušenými daňovými poradci. Podpora z úřadu práce Když zaměstnavatel vytvoří novou pracovní pozici, oznámí ji pracovnímu úřadu a přijme na ni někoho z evidovaných nezaměstnaných, dostává potom od úřadu práce podporu na část jeho platu. Více informací najdete na https://www.vyplata.cz/zamestnavatel/prispevkystatuzamestnavateli.php

Nejdostupnější pro vás v současné době bude absolvovat vzdělání v sociální nebo pedagogické oblasti, například pedagogické minimum, a poté se přihlásit do našeho kurzu Hiporehabilitace v pedagogické a sociální praxi

Abyste se mohli věnovat hiporehabilitaci, potřebujete získat odborné znalosti. ČHS nabízí specializační kurzy pro jednotlivé disciplíny hiporehabilitace. Zařazení do těchto kurzů je vázáno vstupními požadavky na účastníka kurzu – tedy jeho profesním vzděláním.

Ve světě pravidel a odborné kvalifikace je důležité znát požadavky na vzdělání a výcvik pro všechny pracovníky provádějící služby, pro jaké pracovní postupy, činnosti a metody je pracovník kvalifikován na základě svého vzdělání a výcviku a toto je považováno za „sféru působnosti“. Pokud nemáte potřebné vzdělání, dá se doplnit (týká se to především oboru HPSP, dříve AVK), jinak máte možnost spolupracovat se specialistou – odborníkem v dané profesi, vytvoříte tým.

Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii (HTFE) - léčebný přístup aplikují osoby se speciálním vzděláním ve fyzioterapii nebo ergoterapii, kteří prošli speciálním výcvikem. Fyzioterapeutem se stává ten, kdo získá odbornou způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. V současnosti lze odbornou způsobilost získat již pouze po absolvování vysokoškolského studia, a to buď v bakalářském, nebo magisterském studijním programu. Informace o povolání fyzioterapeut: http://www.studiumfyzioterapie.cz/ Ergoterapeutem se stává ten, kdo získá odbornou způsobilost k výkonu povolání ergoterapeuta dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Odbornou způsobilost získal absolvováním bakalářského studijního oboru pro přípravu ergoterapeutů na vysoké škole nebo na VOŠ. Informace o povolání ergoterapeut: http://www.vysokeskoly.cz/clanek/special-o-oborech-ergoterapie Možnost studia fyzioterapie a ergoterapie: http://www.vysokeskoly.cz/v/medicina-a-farmacie/fyzioterapie-a-ergoterapie/ Upozorňujeme, že v rámci závěrečné zkoušky v kurzu, musí absolvent kurzu HTFE zvládnout základy jízdy na koni.

Postupy HPSP (dříve AVK) představují vedle výchovných a vzdělávacích aktivit i náplň pro smysluplné volnočasové aktivity. Tuto činnost vykonává instruktor HPSP (dříve AVK) s pedagogickým nebo sociálním vzděláním (sociální pracovník nebo pracovník v sociálních službách). Pedagogické vzdělání lze získat studiem na středních pedagogických školách, na vyšších odborných školách s pedagogickým zaměřením a především na vysokých školách v oborech s pedagogickým zaměřením. Kromě filozofických a pedagogických fakult se pedagogika na VŠ vyučuje na více než 30 jiných fakultách. Jedná se o učitele mateřské školy, prvního a druhého stupně základní školy, učitele všeobecně vzdělávacích předmětů i odborných předmětů střední školy. Týká se to i absolventů oborů, kteří se věnují vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami nebo osob se speciálními výchovnými potřebami. Do této kategorie spadá i speciální pedagog, sociální pedagog, ale také pedagog volného času a asistent pedagoga. Studovat můžete v bakalářském programu nebo v magisterském programu nebo v programech celoživotního vzdělávání a to jak formou prezenčního, kombinovaného, tak i dálkového studia. Zajímavé informace najdete třeba na http://www.vysokeskoly.cz/tagy/pedagogika Pokud nemáte pedagogické vzdělání, máte možnost si vzdělání doplnit – upozorňujeme na několik možností: Studium k získání pedagogické kvalifikace Vychovatelství - toto studium (dříve doplňkové pedagogické studium) umožní absolventům rozšířit pedagogickou kvalifikaci v oblasti vychovatelství (zákon 563/2004 o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů). Podmínkou pro přijetí je středoškolské či vysokoškolské vzdělání, které však uchazeči neposkytuje příslušnou pedagogickou kvalifikaci. http://www.vysokeskoly.cz/clanek/special-o-oborech-vychovatelstvi Pedagogické studium pro Učitele odborného výcviku a praktického vyučování. Učitelství praktického vyučování a odborného výcviku je bakalářský studijní obor, určený pro absolventy technických oborů středních škol s maturitou (strojní, elektrotechnické, stavební a další technické a související obory), kteří vykonávají nebo perspektivně uvažují o kvalifikovaném uplatnění ve funkci učitele praktického vyučování nebo učitele odborného výcviku. Studijní obor má platnou akreditaci MŠMT ČR. http://www.vysokeskoly.cz/studium-pri-praci/v/ucitelstvi-a-sport/ucitelstvi-odbornych-predmetu/ Asistent pedagoga - akreditovaný vzdělávací program pro asistenty pedagoga uskutečňovaného zařízením DVPP (Další vzdělávání pedagogických pracovníků). Pokud zájemce o práci asistenta pedagoga nemá pedagogické vzdělání, musí splnit studium v zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v délce trvání nejméně 120 vyučovacích hodin. http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Asistent_pedagoga Vzdělání v oboru sociální pracovník, pracovník v sociálních službách Získat vzdělání v oboru sociální pracovník a tím odbornou způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka můžete získat studiem: Vyšší odborné školy - vzdělání v oborech, zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitativní a sociální činnost (VOŠ) nebo jako vysokoškolské vzdělání zaměřené na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči nebo speciální pedagogiku. http://www.vysokeskoly.cz/studium-pri-praci/v/humanitni-a-spolecenske-vedy/socialni-prace/ Pokud nemáte žádné vzdělání blížící se těm v řádcích nahoře (a to včetně zdravotních sester, které bohužel nespadají do žádné „kolonky“ uchazečů o zařazení do vzdělávacích programů), je nejsnáze dosažitelné vzdělání v oboru pracovník v sociálních službách. Zde už je vhodné mít znalosti práce s koňmi, získávat současně odborné i koňské znalosti a dovednosti je velmi náročné. Pracovník v sociálních službách Pro zařazení do kvalifikačního/rekvalifikačního kurzu „Pracovník v sociálních službách“ je nutné splnit tyto požadavky: mít základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyšší odborné vzdělání a absolvovat akreditovaný kvalifikační/rekvalifikační kurzu Pracovník v sociálních službách. Nabídka celorepublikově je velmi široká. www.seduca.cz/rekvalifikacni-kurzy/kvalifikacni-rekvalifikacni-kurz-pro-pracovniky-v-socialnich-sluzbach V případě rekvalifikace Vám ochotně pomohou pracovnice na Úřadech práce, protože např. rekvalifikační kurzy mohou být hrazeny z dotace Úřadu práce. Upozorňujeme, že v rámci závěrečné zkoušky v kurzu musí absolvent kurzu HPSP (dříve AVK) zvládnout základy jízdy na koni a základy práce s koněm ze země.

HTP (dříve PPK a LPPJ) - patří mezi integrativní směry psychoterapie a k terapii pacientů s duševní poruchou nebo onemocněním. Využívá specifickou triádu terapeut – kůň – pacient. Léčba je založena na působení psychologickými prostředky s využitím specifických vlastností koně jako koterapeuta v psychoterapeutickém procesu k ovlivnění duševních poruch a duševních onemocnění. Je určena pro terapeuty se vzděláním středoškolským (střední škola s maturitou) nebo vysokoškolským, kteří se v rámci programů celoživotního vzdělávání připravují pro práci v HTP (dříve PPK); s ukončeným středoškolským (střední škola s maturitou) nebo vysokoškolským vzděláním a splňují způsobilost k výkonu povolání zdravotnických nebo jiných odborných pracovníků podle zákona 96/2004 Sb. v platném znění. Podmínkou zařazení do kurzu je minimálně věk 21 let. Podmínkou pro zařazení je psychoterapeutické vzdělání (výcvik) nebo jeho zahájení – nemá-li účastník kurzu v době složení závěrečné zkoušky kurzu HTP (dříve PPK) absolvovaný psychoterapeutický výcvik, získá osvědčení o absolvování kurzu HTP (dříve PPK) až po předložení dokumentu, kterým doloží ukončený výcvik. Upozorňujeme, že v rámci závěrečné zkoušky v kurzu musí absolvent kurzu HTP (dříve PPK) zvládnout základy jízdy na koni a základy práce s koněm ze země.

Vzhledem k vašemu vzdělání se můžete přihlásit do kurzu Hiporehabilitace v pedagogické a sociální praxi (dříve Aktivity s využitím koní). Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii je metoda fyzioterapie a otevřená pouze fyzioterapeutům a ergoterapeutům. Podívejte se na rozdělení hiporehabilitace a její obsah. Jestli hiporehabilitace bude vaším koníčkem, nebo se tím budete živit, je jen na Vás, ale nikdo Vám příjem nezaručí, z 90% tuto činnost provozují neziskovky. Doporučuji absolvovat praxi v některém z našich středisek, abyste si zkusila, o čem ta práce vlastně je a získáte i informace o provozu této služby. Pokud uvažujete o členství v ČHS, zde jsou informace - https://hiporehabilitace-cr.com/provozovatele-hiporehabilitace/strediska-doporucene-hiporehabilitace/

Pro žádný z našich základních kurzů nemáte požadované vzdělání, viz detailní popis výše. Je potřeba si doplnit vzdělání, nebo se stát součástí týmu jako pomocník.

Není to možné, kritéria pro specialisty jsou jasně stanovena. Je potřeba si doplnit vzdělání, nebo se stát součástí týmu jako pomocník - např. po absolvování kurzu Asistent pro hiporehabilitaci.

Pro zařazení do kurzu Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii je opravdu podle požadavků legislativy potřeba vzdělání v oboru fyzioterapeut/ergoterapeut. Velmi problematické se jeví zařazení absolventek zoorehabilitačních oborů na vysokých školách. Ale zákon jasně stanovuje podmínky vzdělání specialistů pro výkon činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče (Zákon č. 96/2004 Sb.- Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče). Absolventi zoorehabilitačních oborů nesplňují podmínky specializačního vzdělávání v oboru Fyzioterapie/ergoterapie. Cituji z nabídky pražského oboru Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty: Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty - představení oboru V průběhu studia získává student teoretické a praktické znalosti o biologii a chovu zvířat využitelných k interakci zvíře – člověk za účelem psychické či somatické terapie člověka, výběru, přípravy, výcviku a využití těchto zvířat. Běžné znalosti anatomie, fyziologie, genetiky zvířat a dalších zootechnických disciplin jsou rozšířeny o základní vědomosti z biologie člověka s ohledem na potřeby realizované terapie – základy anatomie a fyziologie člověka, základy kineziologie a patokineziologie i dalších oborů medicíny, fyzioterapie, psychologie, sociologie, pedagogiky apod. Toto interdisciplinární vzdělání je orientované tak, aby absolvent byl se svým zvířetem platným pomocníkem lékaře či rehabilitačního pracovníka v procesu nápravy fyzických či psychických poruch klienta. Je to opravdu smutné, ale po absolvování 3 let bakalářského studia vychází do praxe absolvent pouze jako vysokoškolsky „vyškolený“ pomocník pro hiporehabilitaci. V Čechách umožňujeme absolventům bakalářských zoorehabilitačních oborů účast v kurzu Hiporehabilitaci v pedagogické a sociální praxi (dříve Aktivity s využitím koní) - více info na http://kurzy-hiporehabilitace.com/kurzy/zakladni-kurzy/kurz-avk/

Pro zařazení do kurzu hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii je opravdu podle požadavků legislativy potřeba vzdělání v oboru fyzioterapeut/ergoterapeut. Velmi problematické se jeví zařazení absolventek zoorehabilitačních oborů na vysokých školách. Ale zákon jasně stanovuje podmínky vzdělání specialistů pro výkon činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče (Zákon č. 96/2004 Sb.- Zákon o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče). Absolventi zoorehabilitačních oborů nesplňují podmínky specializačního vzdělávání v oboru Fyzioterapie/ergoterapie. Cituji z nabídky pražského oboru Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty: Zoorehabilitace a asistenční aktivity se zvířaty - představení oboru V průběhu studia získává student teoretické a praktické znalosti o biologii a chovu zvířat využitelných k interakci zvíře – člověk za účelem psychické či somatické terapie člověka, výběru, přípravy, výcviku a využití těchto zvířat. Běžné znalosti anatomie, fyziologie, genetiky zvířat a dalších zootechnických disciplin jsou rozšířeny o základní vědomosti z biologie člověka s ohledem na potřeby realizované terapie – základy anatomie a fyziologie člověka, základy kineziologie a patokineziologie i dalších oborů medicíny, fyzioterapie, psychologie, sociologie, pedagogiky apod. Toto interdisciplinární vzdělání je orientované tak, aby absolvent byl se svým zvířetem platným pomocníkem lékaře či rehabilitačního pracovníka v procesu nápravy fyzických či psychických poruch klienta. Je to opravdu smutné, ale po absolvování 3 let bakalářského studia vychází do praxe absolvent pouze jako vysokoškolsky „vyškolený“ pomocník pro hipoterapii. V Čechám umožňujeme absolventů bakalářských zoorehabilitačních oborů účast v kurzu Hiporehabilitaci v pedagogice a sociální praxi (dříve Aktivity s využitím koní) - více info na http://kurzy-hiporehabilitace.com/kurzy/zakladni-kurzy/kurz-avk/

Abyste se mohla věnovat Hipoterapii ve fyzioterapii a ergoterapii, potřebujete mít způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta a ergoterapeuta a absolvovat specializační kurz Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii v délce 200 hodin. http://kurzy-hiporehabilitace.com/kurzy/kurz-hipoterapie/ Fyzioterapeutem se stává ten, kdo získá odbornou způsobilost k výkonu povolání fyzioterapeuta dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. V současnosti lze odbornou způsobilost získat již pouze po absolvování vysokoškolského studia, a to buď v bakalářském, nebo magisterském studijním programu, dříve také absolvováním studijního oboru vyšších odborných škol Fyzioterapeut, příp. středoškolského oboru Rehabilitační pracovník. Informace o povolání fyzioterapeut: http://www.studiumfyzioterapie.cz/ Ergoterapeutem se stává ten, kdo získá odbornou způsobilost k výkonu povolání ergoterapeuta dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních. Odbornou způsobilost získal absolvováním bakalářského studijního oboru pro přípravu ergoterapeutů na vysoké škole, dříve také absolvent tříletého studia oboru Diplomovaný ergoterapeut na vyšší zdravotnické škole, absolvent střední zdravotnické školy v oboru Ergoterapeut nebo absolvent pomaturitního specializačního studia Léčba prací, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/ 2004. http://www.vysokeskoly.cz/clanek/special-o-oborech-ergoterapie Možnosti studia fyzioterapie a ergoterapie: http://www.vysokeskoly.cz/v/medicina-a-farmacie/fyzioterapie-a-ergoterapie/

Kurz je organizován v souladu s programy celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků a získal souhlasná stanoviska pro fyzioterapeuty a ergoterapeuty.

Ano, především proto, že hipoterapie představuje pohybovou léčbu, kdy prostřednictvím jízdy na koni ovlivňujeme koordinační a nervosvalový systém člověka. Jako terapeut byste měli mít představu, co se v těle člověka sedícího na koni děje, a to je nesdělitelná informace. Výuku jízdy na koni v délce minimálně 20 hodin pod vedením zkušeného jezdeckého instruktora dokládáte v protokolu ke zkoušce. Upozorňujeme, že v rámci závěrečné zkoušky v kurzu musí absolvent kurzu Hipoterapie zvládnout základy jízdy na koni – základy drezury.

Jedná se o 5 víkendů, zahájení obvykle v pátek odpoledne okolo 14 hodiny, zakončení v neděli okolo 13 hodiny. Kurzy probíhají v Brně, jedna část dle dohody potom ve středisku SPV u Prahy.

Praktické zkušenosti získáte během odborné praxe ve Střediscích praktické výuky ČHS. Jsou to hiporehabilitační střediska, která splňují nároky na provádění kvalitních služeb pro klienty a uživatele v jednotlivých oborech hiporehabilitace. Můžete si vybrat z poměrně široké nabídky středisek po celé republice. Praxi si domlouváte individuálně s vedoucím praxe. https://hiporehabilitace-cr.com/provozovatele-hiporehabilitace/strediska-prakticke-vyuky/

Závěrečná zkouška je koncipována jako prakticko-teoretická. Předpokladem pro vykonání závěrečné zkoušky je absolvování teoretické a praktické výuky včetně splnění požadované odborné praxe v akreditovaném zařízení, potvrzené v protokolu ke zkoušce, odevzdání vypracované kazuistiky klienta hipoterapie a sestavení virtuálního centra. Praktická zkouška drezurní úloha – prověří práci s koněm ve stáji a během drezurní zkoušky. Praktická zkouška z hipoterapie - prokáže získané praktické dovednosti při práci s vybraným klientem hipoterapie. Teoretická zkouška se skládá z písemného testu a z ústního přezkoušení vědomostí a znalostí problematiky.

Kurzy Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii jsou pouze pro fyzio a eroterapeuty. Pro pedagogy máme kurz Hiporehabilitaci v pedagogické a sociální praxi (dříve Aktivity s využitím koní). Na podzim připravujeme nadstavbový kurz pro absolventy kurzu HPSP (dříve AVK/LPPJ). Pokud jste přihlášená pro novinky, dáme Vám včas vědět, abyste se mohla zúčastnit.

Ano, můžou. Jsou určitě vítáni. Jen je potřeba splnit požadavky na odpovídající vzdělání.

Nejdříve si ujasněte v sobě, proč chcete využít svého koně v hiporehabilitaci. Pokud by to mělo být proto, abyste uživili svého koně - NEDĚLEJTE TO! Je to časově i finančně prodělečná záležitost. Více vám přinese třeba vedení jezdecké školičky. Hledáte využití pro koně, který už nemůže např. sportovat? Pak si uvědomte, že hiporehabilitace je pro koně náročnou činností a určitě není líbivou formou záchrany nepotřebných koní. Pokud je to z důvodů Vašeho sociálního cítění a vy chcete konkrétními činy pro slabší něco udělat, rádi byste pomohli, když máte vhodné prostředky, čtete dál. Než začnete uvažovat o provozování terapie, měli byste se seznámit s legislativou ohledně provozování této činnosti s koňmi. Jako majitel koně byste si především měli zjistit co nejvíce informací o hiporehabilitaci. Bohužel především mezi laickou veřejností se stále používá pojem hipoterapie pro všechny aktivity, kdy se vozí na koni postižené děti. To, že mám koně a vozím na koni osoby s postižením, ještě neznamená, že dělám hipoterapii (někdy dokonce hypoterapii).

Abyste se mohli věnovat hiporehabilitaci, měli byste mít požadovanou kvalifikaci a zkušenosti ve svém oboru. Jste-li profesní odborník – specialista, pak jistě. Být profesionálem - terapeutem s náležitým vzděláním v oboru a „ dělat hipoterapii“, představuje něco zcela odlišného. Týká se to zejména hipoterapie. Pokud ale nesplňujete požadované odborné vzdělání, pak je třeba si vzdělání doplnit.

Ve světě pravidel a odborné kvalifikace je důležité znát požadavky na vzdělání a výcvik pro všechny pracovníky provádějící služby, pro jaké pracovní postupy, činnosti a metody je pracovník kvalifikován na základě svého vzdělání a výcviku a toto je považováno za „sféru působnosti. Pokud nemáte potřebné vzdělání, dá se doplnit (týká se to především oboru HPSP, dříve AVK), jinak máte možnost spolupracovat se specialistou – odborníkem v dané profesi, vytvoříte tým. Hiporehabilitace (HR) - je zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním znevýhodněním / specifickými potřebami. Jedná se o způsob projevu odborně garantované pomoci člověku, který ji potřebuje. Úkolem terapeuta je zmírnit nežádoucí obtíže, které klienta provázejí. Hipoterapie ve fyzioterapii a ergoterapii (HTFE) - je fyzioterapeutická metoda, kdy terapie probíhá na koni se speciálním výcvikem pod vedením fyzioterapeuta či ergoterapeuta, kteří prošli speciálním výcvikem. Hiporehabilitace v pedagogické a sociální praxi (HPSP) a Hipoterapie v psychiatrii a psychologii (HTP) využívají metod zážitkové, prožitkové a outdoorové pedagogiky a zooterapeutického působení na osoby se specifickými potřebami. Postupy HPSP představují vedle výchovných a vzdělávacích aktivit i náplň pro smysluplné volnočasové aktivity. Tuto činnost vykonává instruktor HPSP se vzděláním v oblasti pedagogické nebo sociální práce, HTP pak terapeut s psychoterapeutickým výcvikem, psycholog, psychiatr apod. Tedy pokud jste např. majitelem koně a cvičitelské licence, ale chybí Vám vzdělání v oboru fyzioterapie, pak byste měli přenechat tuto specializovanou činnost v hipoterapii odborníkovi a sami se věnovat tomu, čemu dobře rozumíte - tedy práci s koněm. Dobře připravený a vedený kůň je stejně platným členem týmu jako terapeut specialista.

V hiporehabilitaci se jedná o cílené působení na člověka se specifickou poruchou, středem zájmu je vždy klient a jeho problém, kůň není účel, ale prostředek v rukou terapeuta, který se plně se podřizuje potřebám požadavků klienta. Cílem je vybrat a připravit klientovi koně na míru, obráceně to není moc reálné. Pokud jste majitelem koně, o kterém si myslíte, že by se hodil na využití v hiporehabilitaci, měli byste se seznámit s požadavky na koně pro rozdílné obory hiporehabilitace a znát svého koně. Nejdříve se musíte rozmyslet, k čemu chcete koně využít, jaká disciplína hiporehabilitace by Vašemu koni vyhovovala. Jaká je možná skladba klientely v okolí?

Neexistuje předurčené plemeno pro terapii. Do hiporehabilitace je zařazováno velké množství koní různých plemen a typů, včetně koní bez původu a kříženců, koně všech velikostí a barev. Každé plemeno koní je šlechtěno pro určitý výkon, tomu odpovídají fyzické a psychické vlastnosti koní a jejich využití. Někteří koně se více hodí na hipoterapii, jiným bude vyhovovat zapojení do HPSP. Informace najdete i na http://kone-hiporehabilitace.com/hiporehabilitacni-kun/.

V každém případě by kůň zařazený do hiporehabilitace měl být starší 5 let. Požadavky na požadované vlastnosti a specifické dovednosti koní jsou obsaženy ve specializační zkoušce pro koně a pony zařazované do hiporehabilitace. Každý okruh terapie má odlišné specifické požadavky na koně. Koně toho musí umět opravdu hodně. Pro zařazení do hipoterapie (HTFE) je základním požadavkem vynikající mechanika pohybu v kroku s korektní prací hřbetu koně, dobrý charakter a přiměřený temperament. Je ale velký rozdíl, jestli je do hipoterapie zařazeno dvouleté batole nebo 50letý dospělý vozíčkář. Pak záleží i na velikosti koně, na šířce jeho hřbetu, na pohybu jeho hřbetu, výšce koně (aby terapeut byl schopen klienta bezpečně při terapii jistit). Kůň zařazený do hipoterapie musí navíc umět přistoupit k rampě a trpělivě stát při nasedání klientů, včetně vozíčkářů. Musí respektovat vedení ze země a být lehce ovladatelný při vedení na ruce. Pro oblast HPSP a HTP je základním požadavkem výborný charakter koně při kontaktu s člověkem, navíc se přihlíží na projevy dominance a zohledňuje se typ temperamentu. Primárním požadavkem zde není pohyb, který kůň předává, ale jeho přirozená interakce s člověkem. Zajímá nás, zda je kůň ochoten nechat se několikrát denně čistit klienty, zda dává ochotně k čištění nohy, nechá klienta bez problémů pohybovat se v boxu, včetně prostoru pod svým břichem. Neměl by se bát vlajících a létajících předmětů, neměl by se lekat při rychlých pohybech klienta, reagovat na vysoké ostré zvuky… Klienti se při HPSP i HTP učí i základům ježdění, proto je podstatná i ochota koně k neustálému opakování základních jízdárenských cviků.

Specializační zkouška má za úkol prověřit stupeň výcviku, požadované vlastnosti a specifické dovednosti koní před zařazením do terapie. Smyslem Specializační zkoušky pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace je prověřit, zda vlastnosti a získané dovednosti koně anebo ponyho vyhovují potřebám hiporehabilitace a potvrdit tak vhodnost pro jeho využití v hiporehabilitaci. Zkouška je složená z několika částí a má jiné požadavky na koně a pony, kteří pracují v hipoterapii (HTFE) a jiné pro ty, kteří pracují v psychiatrii a psychologii (HTP), v Hiporehabilitaci v pedagogické a sociální praxi (HPSP) a v kontaktní terapii. Zkouška je zaměřená především na posouzení charakteru koně/ponyho a ochoty spolupracovat s člověkem (HTFE, HPSP, HTP a kontaktní terapie) a v případě využití koně pro hipoterapii na posouzení mechaniky pohybu a práce hřbetu. Složení zkoušek představuje výsledek pečlivého výběru a výcviku koně, který bude pracovat v hiporehabilitaci.

Pokud se rozhodnete věnovat hiporehabilitaci a je jedno, z jaké pozice (majitel koně, vodič, pomocník), doporučujeme Vám kontaktovat např. nejbližší Středisko praktické výuky nebo Středisko doporučené hiporehabilitace, kde Vám jistě rádi odpovědí na Vaše dotazy ohledně podmínek pro provoz hiporehabilitace. Více na https://hiporehabilitace-cr.com/o-nas/

Od ledna roku 2017 jsou jezdci zaklasifikováváni do pěti skupin. Sk. I.- krok, sk. ll a III.- klus, sk. IV. a V.- cval

- ODBORNÉ VEDENÍ Nejprve je třeba najít trenéra, který má zkušenosti s paradrezurou. Pokud ho máte, je to skvělé. Pokud ne, může poradit paní Renata Habásková, tel. 602324062 nebo Zuzana Fialová, tel. 723557768. - KLASIFIKACE Dále je nutné nechat se zaklasifikovat do příslušné skupiny, tzn. obrátit se na Mudr. Janu Kulichovou, tel. 603244465, která Vám vysvětlí, co všechno je potřeba k tomu či onomu hendikepu, zařídit. - LICENCE JEZDCE K účasti na paradrezurních závodech je třeba stát se členem ČJF, za což se platí každoroční poplatek. Zároveň je třeba požádat o vystavení licence jezdce pro paradrezuru, která je bezplatná. - KŮŇ Pro paradrezurní závody je třeba mít vhodného koně. Do skupiny I., II., III. a IV. je potřeba kůň s úrovní výcviku L, pro skupinu V. s úrovní S. Kůň musí mít také platnou licenci ČJF.

Nejlepší je takového koně koupit, což je ovšem finančně náročné. Nejde pouze o pořizovací náklady, ale též o náklady na ustájení, veterinární a podkovářskou péči a také na jezdce asistenta, který je obzvláště nezbytný pro sk.I., II. a III. Je totiž nutné, aby tento jezdec asistent jezdil koně pro zdravotně znevýhodněného jezdce a pracoval s ním též na závodech, pomáhal s ošetřováním koně, sedláním, mistováním a vůbec vším, co je pro hendikepovaného jezdce obtížné nebo nemožné. Další možností je koně pronajmout. Dobrou variantou pro sk. I. , II.a III. je pronájem koně společně se zdravým jezdcem, který se může stát zároveň jezdcem asistentem a vzhledem k tomu, že si lze vybrat závody, kde jsou soutěže drezurní i paradrezurní, mohou se tak o náklady podělit. Dříve byla i třetí možnost. Jezdecké kluby, které se zabývaly sportováním hendikepovaných, k tomuto účelu zapůjčovaly svoje provozní koně a to většinou za velice symbolický poplatek. Tato možnost se naskytuje už pouze ojediněle. Příčinou je vysoká sportovní výkonnost paradrezurního koně. Aby se tato jeho výkonnost nesnižovala, není už možné střídat na něm větší množství jezdců.

Není to vůbec obvyklé. Dalo by se to tak řešit třeba na nějakou přechodnou dobu, ovšem ti dva jezdci nesmí být z jedné skupiny. Resp. jezdec ze sk. I., II. nebo III. může mít společného koně s jezdcem ze sk. IV. nebo V. Ovšem v případě, že jsou vypsány dvě soutěže v rámci každé skupiny v jeden den, pak má prostě jeden z nich smůlu, protože kůň smí startovat každý den pouze 2x. Proto je toto řešení vhodné pouze přechodně.

Paradrezurní úlohy jsou ke stažení na stránkách ČJF, tj. www.cjf.cz