Vliv hlasových projevů klienta na koně během hipoterapie

Vliv hlasových projevů klienta na koně během hipoterapie

Bc. Magdaléna Šámalová

Katedra etologie a zájmových chovů

Trenérka koní Caballinus z.s., středisko experimentu

Souhrn

Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že výrazné hlasové projevy klienta během hipoterapeutické jízdy mají vliv na fyziologické a behaviorální ukazatele diskomfortu nebo stresu u koně. Byl navržen experiment, ve kterém byli koně během simulované hipoterapeutické jízdy vystaveni třem různým zvukovým nahrávkám. Jedna situace simulovala jízdu s negativním emočním nábojem klienta, druhá s pozitivním emočním nábojem klienta a třetí s tichem jako kontrolou. Klient byl zastoupen zkušeným jezdcem pro odbourání dalších nežádoucích vlivů a tempo koně nebylo nijak ovlivňováno. Jako fyziologický ukazatel byla měřena srdeční činnost. Dále byla sledována fyzická aktivita a chování během jízdy, zaznamenávané na kameru. 

Výsledky práce ukazují, že i přesto, že jsou hipoterapeutičtí koně zvyklí na všemožné stresující situace, výrazné hlasové projevy klientů na ně mají stále vliv. Koně vystavení zvukové nahrávce s negativní emocí statisticky významně zvýšili rychlost jízdy, četnost konfliktního chování i srdeční frekvenci. Překvapujícím výsledkem práce byl vliv nahrávky s pozitivní emocí, která měla tendence zpomalovat u koní tempo a výrazně snížila srdeční frekvenci. Tento výsledek naznačuje, že koně jsou schopni rozeznat emoční vyladění klienta z hlasu, a to i přesto, že hlasový projev může být akusticky nepříjemný. Pozitivní náboj projevů člověka koně zjevně zklidňuje, zatímco negativní emoce klienta zřejmě frustrují i zkušené hipoterapeutické koně.

Hlasové projevy klientů během hipoterapie jsou pouze jedním z faktorů, které na koně působí. Proto by bylo dobré se v budoucnu zaměřit i na ostatní faktory, jako je například nestabilita klienta či ovlivňování tempa, a postupně tak vykreslit komplexní obraz toho, co a jak na koně během hipoterapie působí.

Klíčová slova: kůň, hipoterapie, stres, chování, welfare

Úvod 

V dnešní době přibývá studií, které se zabývají vlivem hiporehabilitace potažmo hipoterapie na klienty se zdravotním znevýhodněním či specifickými potřebami. Řada výzkumů prokázala, že terapie s využitím koní má na tyto klienty pozitivní vliv, a to jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Nicméně je zde obrovský nedostatek studií zabývajících se skutečností, jaký vliv mají tyto intervence právě na koně, zejména co se týká působení jednotlivých typů klientů (Gehrke et al. 2011).  Proto vznikla tato práce, která se zaměřuje na vliv hlasových projevů během hipoterapie. 

Materiál a metody 

Cílem práce bylo zjistit, zda výrazné hlasové projevy klienta při hipoterapii ovlivňují náročnost terapeutické jednotky pro koně. Tedy, popsat do jaké míry se stres, spojený s těmito projevy klienta, odráží na fyziologických změnách (srdeční frekvence, variabilita srdeční frekvence) a projevech konfliktního chování.

Hypotéza 1: Výrazné hlasové projevy klienta (za které se považuje pláč, křik a radostné, skřeky a pištění), přehrávané koni během hipoterapeutické jednotky, zvyšují srdeční frekvenci a snižují variabilitu srdeční frekvence koně v porovnání s klientem bez hlasových projevů. V obou situacích klient na koni klidně sedí.  

Hypotéza 2: Kůň během jednotky přehrávání s hlasovými projevy vykazuje konfliktní chování, zatímco ve zbytku jednotky nikoli.

Hypotéza 3: Kůň vykazuje zvýšený tep a konfliktní chování při přehrávání negativně emočně zabarveného zvuku (pláč, křik), zatímco při přehrávání pozitivní nahrávky (radostné skřeky) nikoli.

Pro zjištění vlivu zvukových projevů klienta HR na koně byly navrženy a realizovány experimentální hiporehabilitační lekce, kdy byl z důvodu minimalizace dalších rušivých projevů klient nahrazen zdravým zkušeným jezdcem. Byly měřeny fyziologické parametry a z každé jízdy pořízeny videonahrávky pro pozdější analýzu chování. 

Pozorování proběhlo v zapsaném spolku pro hipoterapii Caballinus, Svrkyně-Hole. Veškerá měření proběhla za běžného provozu střediska v podmínkách a prostředí, na která jsou zvířata zvyklá. Měření se zúčastnili 4 hiporehabilitační koně různého pohlaví, stáří, plemene i délky působení v hipoterapii. 

Pro simulaci hlasových projevů klienta během hipoterapie byly použity nahrávky z videí na kanálu youtube.com. Jednalo se o hlasové projevy autistických dětí, se kterými se koně během hipoterapie reálně setkávají. Obě nahrávky byly pro výzkum upraveny. Nahrávka obsahovala kompletní zvukovou stopu pro celou simulovanou hipoterapeutickou jednotku a vypadala následovně viz Obrázek 1 níže (zvuk=negativní nebo pozitivní). V čase 3,5 minuty byl přidaný jeden neutrální tón pro upozornění k otočení a návratu. Při jednotce bez zvukové nahrávky, také došlo k otočení a návratu v čase 3,5 minuty od začátku.

Každý ze 4 koní byl testován ve 3 měřeních (dnech). V rámci jednoho měření kůň absolvoval 3 jízdy. Přítomen byl vodič, jezdec/figurant a kameraman. Kůň nebyl ovlivňován úpravou tempa, aby se zabránilo dalšímu možnému nežádoucímu vlivu. K dosažení co nejoptimálnějších podmínek pro „regeneraci“ koně po každé jízdě se vždy střídali dva koně v rámci měření, a to následovně: po skončení první jízdy šel první kůň do boxu a svou první jízdu šel druhý kůň. Ten byl následně odveden do boxu a svou druhou jízdu šel první kůň. Takto se střídali i po druhé a třetí jízdě. Vyráželo se od rampy, po zaznění signálu k otočení došlo k obratu směrem k domovu a konec byl v místě, kde v reálné praxi končí hipoterapeutické jízdy. Pro optimalizaci výsledků bylo pouštění nahrávek při jednotlivých měřeních následující (viz Tabulka 1.).

Tabulka 1. Schéma měření

Měření1. jízda2. jízda3. jízda
1.denbez nahrávky (0)negativní (-)pozitivní (+)
2.dennegativní (-)pozitivní (+)bez nahrávky (0)
3.denpozitivní (+)bez nahrávky (0)negativní (-)

Prvky chování byly sledovány v pěti periodách během každé jízdy, každá hodnocená perioda trvala 30 sekund (viz Obrázek 1). V kontrolní jednotce bylo pozorování uskutečněno ve stejných intervalech. Každý prvek chování byl zaznamenán v sekundách pro každou jednotlivou periodu. 

Pro analýzu prvků chování z videí byl sestaven etogram zaměřující se na pozici uší, krku, ocasu a celkové reakce těla. Ukázalo se, že analýza chování z videa byla problematická vzhledem ke špatným světelným podmínkám (zejména kombinace světla a stínu). Na videonahrávkách tak nejsou spolehlivě rozeznatelné některé projevy. Dále nebyly hodnoceny projevy ocasu, byť obecně velmi důležité, jelikož nebylo jasné, zda byly tyto projevy reakcí na zvuk nebo například hmyz. Zaznamenány byly i další prvky chování, jako zívání, frkání a kálení, ty se ovšem vyskytly v tak malé míře, že nejsou pro účely této práce relevantní, a tudíž nejsou brány v potaz. Za výraz konfliktního chování byly pro účely této práce nakonec považovány tyto prvky: uši dozadu, zvedání krku a reakce těla.

K testování vlivu faktorů na kontinuální závisle proměnné (vzdálenost, rychlost, maximální rychlost, uši stranou, stříhání ušima, uši dozadu, zvedání krku, reakce těla a srdeční frekvence) byly sestaven vždy obecný lineární model v proceduře GLIMMIX (SAS). Všechny testované faktory vstupovaly do modelu jako pevné a včetně jejich relevantních interakcí. Průměry kategorických proměnných byly v použitých lineárních modelech odhadnuty metodou korigovaných nejmenších čtverců (LSMEANS, párová srovnání ošetřená pomocí Tukey-Kramer testu).

Výsledky

Všechny sledované proměnné odkazující na fyzickou aktivitu koně byly normálně rozložené. Sledovány byly proměnné: vzdálenost v kilometrech (průměr ± směrodatná odchylka: 0,50 ± 0,07 km), rychlost v kilometrech za hodinu (4,17 ± 0,59 km/hod), maximální rychlost v kilometrech za hodinu (7,24 ± 2,21 km/hod). Rychlost a vzdálenost dosažené koňmi v simulovaných hipoterapeutických jednotkách spolu dle očekávání vysoce korelovaly (r = 0,99, p < 0,0001). Nejnižší průměrnou rychlost vykázali koně při jízdě s pouštěním pozitivního zvuku (3,98 ± 0,11 km/hod). Rychlost při negativním zvuku byla naopak nejvyšší (4,38 ± 0,11 km/hod), statisticky významně se lišila od pozitivního zvuku, nikoli od kontroly (4,28 ± 0,11 km/hod; viz graf 1).

Pro každého koně byly hodnoceny následující prvky chování (vždy jako délka projevu v sekundách během každého z 30sekundových intervalů): „uši stranou“ (3,29 ± 4,94 s), „stříhání ušima“ (2,74 ± 2,81 s), „uši dozadu“ (11,07 ± 10,88 s), „zvednutí krku“ (4,91 ± 8,66 s), „reakce těla“ (0,16 ± 0,94 s; graf 2).

Vliv samotné „nahrávky“ na čas, který strávil kůň s ušima dozadu, byl na hraně statistické signifikance (F(158, 2) = 2,57; p = 0,08), klíčová však byla účast „nahrávky“ v interakci s „periodou“ (F(158, 8) = 2,16; p = 0,03), která jasně ukázala na zvýšení četnosti tohoto projevu během přehrávání zvuků, především negativního. Významně se dále projevila „perioda“ (F(158, 4) = 27,06; p < 0,0001; graf 3).

Finální model „reakce těla“ obsahoval významné faktory „nahrávka“ (F(165, 2) = 3,57; p = 0,03), „perioda“ (F(165, 4) = 2,85; p = 0,03) a interakci „periody“ a „nahrávky“ (F(165, 8) = 3,52; p = 0,0009). Finální model „zvedání krku“ obsahoval významné faktory „nahrávka“ (F(162, 2) = 4,53; p = 0,01), „perioda“ (F(162, 4) = 4,41; p = 0,0021), „kůň“ (F(162, 3) = 55,49; p < 0,0001).

Každému koni byla zaznamenávána srdeční aktivita. Sledována byla proměnná „srdeční frekvence“ (jednotka bpm = beats per minute). Kromě průměrné hodnoty (61,75 ± 27,90 bpm) byla zaznamenána i minimální a maximální hodnota (29/167 bpm) a variabilita srdečního tepu (HRV), která však nebyla v této práci z důvodu technické a časové náročnosti analyzována. Nejnižší průměrná hodnota „srdeční frekvence“ byla zaznamenána při pozitivní nahrávce (58,66 ± 0,51 bpm), negativní nahrávka (64,59 ± 0,52 bpm) a kontrola (68,86 ± 0,50 bpm) se od sebe příliš nelišily (viz graf 4).

Závěr 

Cílem práce bylo zjistit, zda výrazné hlasové projevy klienta při hipoterapii ovlivňují náročnost terapeutické jednotky pro koně a vodiče. Tedy, popsat do jaké míry se diskomfort (stres), spojený s těmito projevy klienta, odráží na fyziologických změnách (srdeční frekvence) a projevech konfliktního chování.

  • Bylo prokázáno, že srdeční frekvence koně je během jednotky hipoterapie s výraznými negativními hlasovými projevy klienta (pláč, křik) významně vyšší než při přehrávání pozitivní nahrávky (radostné skřeky a pištění). Koně vykazovali vyšší srdeční frekvenci, kromě negativní nahrávky i v jiných periodách měření, včetně kontroly, což bylo připsáno okolním vlivům a individualitě každého koně.
  • Bylo prokázáno, že koně během jednotky hipoterapie s výraznými, negativně emočně zabarvenými hlasovými projevy klienta vykazují více konfliktního chování než během jednotky s pozitivně zabarvenými hlasovými projevy klienta. Koně vykazovali konfliktní chování i mimo periody se zvukovou nahrávkou, ovšem ne v takové míře, a především v reakci na okolní stimuly v prostředí či povětrnostní podmínky určitého dne.

Z výsledků práce vyplynulo, že i přesto, že jsou hipoterapeutičtí koně zvyklí na různé situace odehrávající se během jednotek s klienty, výrazné hlasové projevy na ně mají stále vliv. V tuto chvíli vyvstává otázka, jaký vliv by měly stejné zvuky, kterým jsou podrobeni hipoterapeutičtí koně, na koně, kteří s hipoterapií nemají žádné zkušenosti. 

Seznam literatury Gehrke, E. K., Baldwin, A., & Schiltz, P. M. (2011). Heart rate variability in horses engaged in equine-assisted activities. Journal of Equine Veterinary Science, 31(2), 78-84.

Komentáře

Přidat komentář