OFICIÁLNÍ SLOVNÍK
ČESKÉ HIPOREHABILITAČNÍ SPOLEČNOSTI

V roce 2009 ČHS vytvořila oficiální slovník pojmů užívaných v hiporehabilitaci, který se pravidelně aktualizuje.

  1. TERMÍNY POUŽÍVANÉ V HIPOREHABILITACI
  2. TERMÍNY A SLOVNÍ SPOJENÍ, KTERÉ SE V HIPOREHABILITACI NEPOUŽÍVAJÍ
  3. SOUHRN POUŽITÝCH ZKRATEK

1.     TERMÍNY POUŽÍVANÉ V HIPOREHABILITACI

Aktivity s využitím koní (AVK) – obor hiporehabilitace, metoda speciální pedagogiky, sociální pedagogiky a práce, využívající prostředí určeného pro chov koní a práci s nimi, kontaktu s koněm a interakce s ním jako prostředku k motivaci, aktivizaci, výchově a vzdělávání lidí se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami.

  • Služba AVK – provozování AVK za účelem poskytnutí podpory a pomoci osobám se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami.
  • Poskytovatel služby AVK – právnická nebo fyzická osoba, poskytující službu AVK (dále jen „poskytovatel“)
  • Pracovník AVK – osoba, která vykonává práci v rámci procesu AVK (zaměstnanec, dobrovolník, externí odborník)
  • Zájemce o službu AVK – osoba, která projevila zájem o poskytnutí bližších informací o službách, podmínkách jejich poskytování atd. s úmyslem jich využít, tzn. do uzavření dohody (dále jen „zájemce“)
  • Uživatel služby AVK – osoba využívající služby AVK, tzn. od okamžiku uzavření dohody (dále jen „uživatel“)
  • Uživatelská organizace – právnická osoba využívající služby AVK (zdravotnická, sociální, pedagogická nebo volnočasová organizace)

Asistent – proškolená osoba, která pomáhá terapeutovi, instruktorovi nebo cvičiteli s naplněním cíle terapeutické nebo jezdecké lekce.

Cvičitel jezdectví pro parasport – cvičitel jezdectví pod Českou jezdeckou federací (ČJF) se speciálním školením v rámci Federation Equestrian International - Para-Equestrian (dříve I.P.E.C.), případně se specializačním kurzem pod ČHS.

Cvičitel koní pro hiporehabilitaci (dále jen cvičitel koní) – plnoletá vyškolená osoba, která připravuje koně pro hiporehabilitační účely. Ideálně také vede koně během hiporehabilitační jednotky.

Členské středisko – právnická osoba, která splňuje povinnosti člena dle stanov ČHS.

Hiporehabilitace (HR) – zastřešující a nadřazený název pro všechny aktivity a terapie v oblastech, kde se setkává kůň a člověk se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Hiporehabilitace se dělí na obory:

  • Hipoterapie
  • Psychoterapie pomocí koní
  • Aktivity s využitím koní
  • Parajezdectví

Hiporehabilitační kůň – speciálně vybraný a vycvičený kůň nebo pony pro hiporehabilitační účely se složenou Specializační zkouškou ČHS pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace se specializací pro jednotlivé obory HR. Pokud je kůň v přípravě (dosud nemá zkoušku), může být zapojen do HR a za jeho zařazení odpovídá terapeut/instruktor v úzké spolupráci se cvičitelem koní pro hiporehabilitaci.

Hiporehabilitační jednotka (dále jen HJ) – v tomto dokumentu je za HJ považován za časový úsek, kdy je kůň zapojen do přímé interakce s klientem za účelem dosažení hiporehabilitačního cíle v HT, PPK nebo AVK. Délka a frekvence HJ se odvíjí od požadavků jednotlivých oborů HR.

Hiporehabilitační tým – skupina lidí spolupracujících v rámci HR; jsou spoluodpovědní za korektnost užitých prostředků a zajištění optimálních podmínek a zázemí pro poskytování
a kvalitní odborné HJ. Členové týmu jsou cvičitel koní, instruktor nebo terapeut, vodič koně a asistent.

Hipoterapie (HT) pro odbornou veřejnost – obor hiporehabilitace, fyzioterapeutická metoda využívající jako léčebný prostředek speciálně připraveného koně v kroku, konkrétně pohyb jeho hřbetu. Tento pohyb je střídavý, rytmicky a cyklicky se opakující. Nabízí multisenzorickou aferentní stimulaci, která přímo ovlivňuje motorické chování klienta aktivací všech řídicích úrovní centrální nervové soustavy. Výsledkem je komplexní facilitace reparačních procesů jedince
a to jak na úrovni neurofyziologické, tak psychomotorické a v neposlední řadě i na úrovni sociální. Nadstandardní variabilita využitých poloh, při respektování posturálních schopností klienta, ovlivní jeho posturu, hrubou i jemnou motoriku a vegetativní funkce.

Hipoterapie (HT) pro širokou veřejnost – obor hiporehabilitace, je specifická léčebná rehabilitační metoda prováděná s písemným souhlasem lékaře. Terapie probíhá na koni  
se speciálním výcvikem pod vedením fyzioterapeuta či ergoterapeuta. Jedinečnost této terapie spočívá ve využití trojrozměrného pohybu hřbetu koně v kroku.

  • Klient HT – pacient, klient, dítě a dospělý zařazení do HT na základě indikace lékaře
    a udělení písemného souhlasu o poskytování HT.
  • Poskytovatel HT – právnická nebo fyzická osoba poskytující HT.
  • Hipoterapeutický tým– skupina lidí spolupracujících v rámci HT; jsou spoluodpovědní  
    za korektnost užitých prostředků a zajištění optimálních podmínek a zázemí pro poskytování  
    a kvalitní odborné terapie. Základní členové týmu jsou terapeut a cvičitel koní  
    pro hiporehabilitaci. Dalším členem je vodič koně a asistent. Členem může být i lékař. Všechny osoby splňují personální a kvalifikační požadavky dle Standardů kvality pro HT České hiporehabilitační společnosti (dále jen ČHS).
  • Pracovník HT – člen hipoterapeutického týmu.
  • Terapeutická jednotkaHT (dále jen TJ) – časový úsek v délce 5-20 minut, kdy je klient umístěn terapeutem do příslušné polohy na hřbetě kráčejícího koně bez sedla, pouze  
    na dečce. Klient může být na koni pasivně polohován nebo polohu udržuje aktivně, může se držet např. za madla, nebo se opírat o různé polohovací pomůcky. Frekvence TJ je 1-3 krát týdně s minimální délkou celkové intervence 3 měsíce. Kůň je veden vodičem a klient je vždy jištěn z jedné strany terapeutem a v případě potřeby i z druhé strany asistentem.
  • Polohovací pomůcky– během TJ pro dosažení terapeutického cíle a udržení požadované pozice klienta se na základě odborného posouzení terapeutem může na koni využívat k terapii různých typů madel, podložek, overballu, physioballu, polštářů, válečků a speciálně připravených polohovacích, nebo kompenzačních pomůcek.

Instruktor pro AVK – osoba, která vede proces AVK a nese za něj odpovědnost; má VŠ, VOŠ, SŠ vzdělání humanitního zaměření (psychologie, sociální práce, pedagogika), pedagogické minimum, asistent pedagoga, pracovník v sociálních službách a má „Léčebně pedagogicko-psychologické ježdění“ pod Masarykovou Univerzitou Brno nebo kurz „Aktivity s využitím koní“ pod ČHS.

Klasifikátor handicapu – specialista s osvědčením FEI Para-Equestrian, který je oprávněn hodnotit parasportovce s cílem je rozdělit do tříd, které jim umožní optimální úspěch a fair play. Klasifikátorem handicapu může být jen fyzioterapeut nebo lékař.

Klient/pacient/uživatel v hiporehabilitaci – osoba, která využívá procesu hiporehabilitace k řešení nebo zmírnění svých problémů spojených se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Termín klient je používán v oboru hipoterapie. Termín klient/pacient oboru psychoterapie pomocí koní a termín uživatel v oboru aktivity s využitím koní.

Lonžér – osoba starší 18ti let se splněnou lonžovací zkouškou pod ČJF nebo ČHS.

Odborné sekce ČHS – členové ČHS mohou být podle svého zaměření organizováni v odborných sekcích, které v koordinaci s VV podle svého zaměření vytváření dokumenty, standardy, metodiky, organizují vzdělávací akce a samostatně spolupracují s odbornými i dalšími organizacemi v ČR  
i v zahraničí.

Parajezdec, paravoltižér, paravozatajec – účastník parajezdeckých soutěží.

Parajezdectví – obor hiporehabilitace, dříve pod názvem Sportovní ježdění hendikepovaných. Jezdec se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami se s ohledem na svoje postižení za použití speciálních pomůcek či změněné techniky jízdy učí aktivně jezdit  
na koni, voltižním cvikům nebo vede koně v zápřeži, eventuálně se zúčastňuje sportovních soutěží. Parajezdectví se dělí na disciplíny:

  • Paradrezura – disciplína parajezdectví, drezura upravená pro jezdce se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami., což je klasická jezdecká disciplína, kdy jezdec předvádí se svým koněm předem danou úlohu na drezurním obdélníku.
  • Paraparkur – disciplína parajezdectví, skokové soutěže pro jezdce se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Jezdí se buď v páru – zdravý jezdec následován parajezdcem, nebo jednotlivě.
  • Paravoltiž – disciplína parajezdectví, voltižní ježdění modifikovaná pro osoby se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami. Cvičí se
    na neosedlaném koni. Využívá se voltižních madel a dečky. Kůň je veden na lonži lonžérem na voltižním kruhu v kroku o průměru 15-18m. Cvičenci cvičí sestavy jednotlivce, dvojic  
    a skupin (3-4 cvičenci).
  • Paravozatajství – disciplína parajezdectví, vozatajství upravené se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami, které samostatně nebo
    pod odborným dozorem  za pomoci speciálních pomůcek ovládají koně v zápřeži.
  • Parawestern - disciplína parajezdectví vycházející z klasických westernových disciplín, které jsou přizpůsobené pro jezdce se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami, řídí se pravidly WCR (Western Club Riding).

Psychoterapie pomocí koní (PPK) je oborem hiporehabilitace a je součástí komplexních léčebných postupů, které jsou poskytovány ve zdravotnických službách. PPK k léčbě pacientů/klientů využívá specifickou triádu terapeut-kůň-pacient/klient. Léčba je založena  
na působení psychologickými prostředky s využitím koně a jeho specifických vlastností jako koterapeuta v psychoterapeutickém procesu k pozitivnímu ovlivnění duševního stavu pacienta/klienta. 

  • Cílové skupiny pro poskytování PKK - Pacienti/klienti s duševní poruchou nebo onemocněním dle MKN-10 (organické duševní poruchy včetně demencí, duševní poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek, schizofrenie a jiné psychotické poruchy, poruchy nálady, neurotické poruchy, poruchy příjmu potravy, sexuální dysfunkce, poruchy osobnosti, mentální retardace, poruchy psychického vývoje, poruchy chování a emocí u dětí) anebo s jiným onemocněním dle MKN-10.
  • Pacient/klient PPK – pacient/klient zařazený do PPK na základě indikace lékaře a udělení písemného souhlasu o poskytování PPK
  • Poskytovatel PPK – fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
  • Pracovník PPK – osoba, která splňuje personální a kvalifikační požadavky dle Standardů kvality pro PPK České hiporehabilitační společnosti

Rozhodčí – osoba proškolená ČJF, WCR nebo ČHS, která dbá na dodržování určených pravidel (technický delegát) a která rozhoduje o výsledcích parajezdeckých soutěží.

Řád ochrany zvířat při veřejném vystoupení koní – při hiporehabilitačních činnostech organizovaných Českou hiporehabilitační společností (dále jen Řád) - účelem Řádu je jednotně metodicky informovat poskytovatele hiporehabilitace organizované v ČHS
o současných požadavcích na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu při hiporehabilitaci a tyto požadavky ujednotit tak, aby se jimi provozovatelé mohli řídit a zabezpečit požadovanou úroveň péče o zvířata. Byl schválen Ministerstvem zemědělství ČR dne 18. 5. 2009.

Specializační zkouška pro koně a pony zařazené v hiporehabilitaci (dále jen licence) - zkouška, při které je prověřováno, zda vlastnosti a získané dovednosti koně a/nebo ponyho vyhovují potřebám hiporehabilitace. Zkouška potvrzuje vhodnost koně pro jeho využití
v hiporehabilitaci. Úspěšné absolvování zkoušky umožňuje získat „licenci“ pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace, vázanou na žadatele o tuto licenci, pro působení v určitém oboru hiporehabilitace. Zkouška probíhá dle Metodiky - Specializační zkouška pro koně a pony zařazené do hiporehabilitace.

Středisko doporučené hiporehabilitace (dále jen SDH) – členské středisko, které splňuje nároky na provádění kvalitních služeb pro klienty v jednotlivých disciplínách hiporehabilitace,  
a to z hlediska zázemí, vzdělání pracovníků a připravenosti koní dle dokumentu Středisko doporučené hiporehabilitace - metodika pro udělení statusu.

Středisko praktické výuky (dále jen SPV) – členské středisko, které splňuje nároky 
na zajištění a provádění odborných praxí v jednotlivých disciplínách hiporehabilitace,   
a to z hlediska zázemí, vzdělání pracovníků a připravenosti koní dle dokumentu Středisko praktické výuky - metodika pro udělení statusu.

Terapeut – osoba, která prošla speciálním výcvikem v jedné nebo více odvětvích zdravotnictví  
a má osobnostní předpoklad vykonávat tuto náročnou práci:

  • v hipoterapii má terapeut vzdělání v oboru fyzioterapeut nebo ergoterapeut a absolvoval Specializační kurz „Příprava pro speciální činnost rehabilitačních pracovníků v metodice hiporehabilitace“ nebo „Hiporehabilitace“ pod Národním centrem ošetřovatelství
    a nelékařských zdravotnických oborů Brno nebo odborný kurz „Hipoterapie“ pod ČHS.
  • v psychoterapii pomocí koní terapeutem je odborný garant - lékař se specializací v oboru psychiatrie nebo klinický psycholog a vedoucí zdravotnický pracovník hiporehabilitace - všeobecná sestra bez odborného dohledu nebo psychiatrická sestra bez odborného dohledu nebo zdravotně-sociální pracovník s kurzem „Léčebně pedagogicko-psychologické ježdění“ pod Masarykovou Univerzitou Brno.

Vodič koně – proškolená plnoletá osoba, která vede koně během hiporehabilitační jednotky. Může jím být i cvičitel.

Výkonný výbor ČHS (dále jen VV) – výkonný výbor je výkonným orgánem ČHS, který v období mezi členskými schůzemi plní úkoly dané mu členskou schůzí a má dané pravomoci, viz Stanovy ČHS.

2.     TERMÍNY A SLOVNÍ SPOJENÍ, KTERÉ SE V HIPOREHABILITACI NEPOUŽÍVAJÍ

Hipoterapeut, koňský terapeut, atd. – takováto profese, vzdělání nebo profesní licence neexistují.

Hipolog – osoba, která se zabývá oborem hipologie (nauka o koních, zabývající se původním vývojem a rozšířením koní, vznikem plemen a jejich hospodářským významem.). Hipolog koně nepřipravuje ani netrénuje.

Handicapovaná, oslabená nebo postižená osoba, atd. – doporučeno používat spojení „osoba se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním nebo se specifickými potřebami“.

Léčebně pedagogicko-psychologické ježdění (LPPJ) – dříve používaný termín pro obor hiporehabilitace - metodu speciální pedagogiky a psychoterapie, která využívala prostředí jezdecké stáje, kontakt s koněm a vzájemné interakce s ním k pomoci lidem se specifickými potřebami – dnes rozdělen na dva obory - AVK a PPK.

Sportovní ježdění hendikepovanýchdříve používaný termín název pro parajezdectví.

3.     SOUHRN POUŽÍVANÝCH ZKRATEK

AVK - aktivity s využití koní

ČHS – Česká hiporehabilitační společnost

ČS – členská schůze

HJ – hiporehabilitační jednotka

HR - hiporehabilitace

HT - hipoterapie

PPK – psychoterapie pomocí koní

RK – revizní komise

SDH – Středisko doporučené hiporehabilitace

SPV – Středisko praktické výuky

TVK – terapeutické využití koní

VČS – výroční členská schůze

VV – výkonný výbor

 

Poslední aktualizace proběhla k 31. 3. 2015