Projekt MŠMT pro období 2020-2023

Koňský dvorec Chmelištná, z.s.

Koňský dvorec Chmelištná je součástí projektu České hiporehabilitační společnosti „Využití koní při neformálním vzdělávání dětí a studentů" s registračním č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_071/0013320. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Projektový den v klubovně 1

Tuto aktivitu jsme absolvovali díky Mgr. Kateřině Pelechové, absolventce oborů Biologie a Geografie na PřF UK, průvodce v Botanické zahradě Praha.

Téma projektového dne: Pastvina vhodná pro koně

Jako hlavní úkol jsme zvolili botanický průzkum pastvin – poznávání a prezentace rostlin, posouzení vhodnosti vegetace na pastvinách. Cílem projektového dne s odborníkem je uceleně prezentovat dětem různého věku odbornou práci v terénu. Účastníci stanoví kritéria pro vhodnou a bezpečnou pastvinu pro koně, v terénu podle těchto kritérií pastviny posoudí a porovnají a nakonec navrhnou (a dle možností provedou) úpravy. Účastníci v terénu rozpoznají pro koně vhodné a nevhodné rostliny.

Společné organizování probíhalo nejdřív elektronickou poštou a následně v terénu při průzkumu pastvin vhodných pro projekt. Stanovili jsme cíle a metody a vybrali 2 pastviny, které budou účastníci zkoumat a vzájemně porovnávat (jedna byla delší dobu bez přítomnosti zvířat, na druhé se v ten čas páslo).

Teoretická část probíhala ve srubu v zázemí Koňského dvorce, následná praktická část na dvou přilehlých pastvinách.

Účastníky byla desetičlenná skupina dívek, 6 z Dětského domova 1 ve věku kolem 8 let, 4 z Dětského domova 2 ve věku kolem 15 let. Účastníci pracovali ve dvojicích a ve skupině, vymýšleli kritéria, výzkumné otázky a hypotézy, podle atlasu určovali nalezené rostliny, navrhovali úpravy pastvin a během tábora je i zrealizovali.

Začali jsme ve srubu zjišťováním, co by na pastvinách být mělo (je pro koně potřeba) a co nemělo (je pro koně nebezpečné). Účastníci kritéria vymýšleli ve dvojicích a ve skupině pak diskutovali (spolu s vedoucími pracovníky). Ve skupinách třídili objekty na kartičkách na hromádky „najdeme na pastvině“ - „nenajdeme na pastvině“. Stále ještě ve srubu vymýšleli otázky, na které by na pastvině chtěli najít odpověď, a za pomoci vedoucích z nich formulovali hypotézy. Vše zaznamenávali do pracovních listů.

Na pastvinách účastníci hledali objekty z kartiček a zaznamenávali, které našli, hodnotili podle zapsaných kritérií, zda je pastvina pro koně bezpečná, zda něco chybí a co by potřebovalo úpravy. Na bohatší (nepasené) pastvině jsme společně určovali druhy rostlin pomocí atlasu a připravených kartiček, na pastvině se zvířaty účastníci hledali, které z druhů z první pastviny se zde nacházejí. Z nich určovali (po poradě s vedoucími, pomocí informací z kartiček a pokusem „bude-nebude to žrát“) rostliny, které pro koně nejsou vhodné a je třeba je vysekat.

Na závěr jsme společně odpovídali na vybrané výzkumné otázky, potvrzovali/zavrhovali hypotézy a zpracovali nástěnku s poznatky, plánem úprav a určenými druhy rostlin. Výstupem pod společným vedením odborníka a pracovníka byla nástěnka s hypotézami, poznatky z pastvin a nalepenými určenými rostlinami a vypracovaný plán úprav pastvin. Cíle byly splněny nad očekávání dobře, pracovník organizace se poučil, jak prezentovat vybranou aktivitu věkově nesourodé skupině a dovést naplánovanou práci do konce. Lépe by bylo rozložit práci do více dní, pokud možno rozdělit i účastníky do více skupin podle věku/zájmu.

V rámci tábora se účastníci starají o koně a další zvířata (nejen) na pastvinách, tento projekt jim měl ukázat, proč jsou věci, které na pastvinách provádějí důležité a k čemu vedou.

Zvolili jsme metodu badatelsky orientované výuky, aby si účastníci mohli sami vybrat (v rámci tématu), čemu se při průzkumu budou věnovat, které výzkumné otázce, kterou hypotézu budou ověřovat. Většina se aktivně zapojovala (alespoň ze začátku), přicházeli s dobrými nápady, sami navrhovali řešení problémů na pastvině (např. vyčištění koryta protékajícího potoka, kosení nedopasků).

Zaujalo je, že se na některých pastvinách nacházejí i jedovaté rostliny a že se jim koně sami vyhýbají. Také je překvapilo, že ač se pastvina zdá být „plná jídla“, koním všechny druhy nechutnají, a že pod nespasenými rostlinami rostou i ty, které by si koně s chutí dali. Někteří nadšeně zkoušeli, které z rostlin zvířatům chutnají. Zvláště pro mladší byl projekt moc dlouhý a ke konci se už duchem neúčastnili. Zato je, na rozdíl od starších, bavil odchyt a pozorování bezobratlých z pastviny.